Jdi na obsah Jdi na menu

 


VČELÍ VOSK

Vosk vytváří včely dělnice mezi 12-18 dnem života. Tvar připomíná šupinku ve tvaru zrcátka. Vosk včely potí na voskotvorných žlázách (zrcátkách), která jsou umístěna na zadečku. Produkovaný sekret na vzduchu tuhne jako čerstvý vosk. Ke vzniku 1 kg vosku včely spotřebují 3,5-10 kg medu a kolem 50 kg pylu. Pomocí kusadel a slin vytváří voskové dílo. Buňky, ve kterých se líhnou nové včely, trubci a matky. Do buněk si také včely ukládají zásoby pylu a nektaru. Každá buňka má svoji různou velikost, podle toho k čemu je určena. Buňky mají šestiboký tvar a tak je nejlépe využit daný prostor.

Bod tání včelího vosku je mezi 63-67 °C. Od včel se plásty odebírají a dále zpracovávají. Panenský vosk (nové dílo), který ještě nebyl nijak využit je čistý, téměř bílý až běložlutý. Podléhá stárnutí, tvrdne a křehne. Například staré středověké pečeti byly jen z čistého včelího vosku. Ten se používal pro dekorační předměty náboženské úcty, lidové artefakty a anatomické modely, tvorbu svíček a jiných předmětů. Za vlády Karla IV. Byl vosk součástí daňových odvodů. Na čistém panenském vosku se dají smažit i palačinky.

Dnes se včelí vosk využívá třeba ve farmaceutickém průmyslu, potravinářství, medicíně, restaurátorství a dalších odvětvích. Také se žvýkají vosková víčka, která se získávají při odvíčkování medových plástů. Obsahují zbytky medu a propolisu. Lze využívat i teplé voskové obklady při zánětech svalů a revmatických potížích. Hlavně také krásně voní.